Panský dům byl postaven někdy ve 40. letech 19. století za Wilhelma Kralika jako sídlo jeho rodiny.

Dům sestával jen z přízemních místností, rozložených do čtverce kolem malého travnatého nádvoří, od něhož byly odděleny prosklenou chodbou. Všechny místnosti a chodby byly přeplněny loveckými trofejemi z okolních lesů. Nad vchodem byl (po udělení titulu Ritter von Meyrswalden, roku 1877) znak rodu Kraliků. Na druhé straně za dvorem byly stáje, místnosti pro služebnictvo a hospodářské prostory. Okolo domu byla růžová loubí, za domem terasy s bohatými záhony květin, s ovocnými stromy a záhony jahod.
Nad vchodem byl veliký nápis Eleonorenhain. V jednom ze sálů bylo muzeum výrobků lenorských sklářů. Ve střeše byla osazena drobná věžička se zvonkem. Pod zámečkem byl park a zahrada s okrasnými dřevinami, areál byl obehnán kamennou zdí.
O lenorském zámečku píše Ladislav Stehlík ve své Zemi zamyšlené: ...zámeček, v němž stará patricijská rodina Králíků vytvořila kultivované prostředí se vzácnými sbírkami rytin, porcelánu, skla a jemných tkanin, ukazovaných jen vážným zájemcům a některým návštěvám. Podle svědectví pamětníků slynul tento panský dům mnohou exkluzívností: na stole stál alpský kraví zvonec, nábytek černé barvy a stoly s bílými ubrusy tvořily zvláštní barevnou noblesu jako černé plesové oblečení pánů a bílé hedvábné toalety dám. Pan Hans byl milovníkem klavírní hry a vybraným hostům hrával i některé vlastní skladby.

Po roce 1945 objekt chátral, okrasné dřeviny okusovaly kozy nových nájemníků, nábytek a obrazy holandských mistrů jsou snad doposud v místních rodinách. Do roku 1975 zde bylo zdravotní středisko.
Dlouho zde byla v provozu kaple: kostel v Lenoře nikdy nebyl; 11. srpna 1941 zde byla sice zřízena nadace pro výstavbu filiálního kostela, ale toho se Lenora z důvodů války a následného odsunu obyvatel nikdy nedočkala. Projekt na výstavbu neogotického kostela již dříve vypracoval známý schwarzenberský stavitel Jan Sedláček(dle jeho projektu vznikly kostely ve Vacově či na Hosíně u Českých Budějovic; je i autorem Soupisu památek historických a uměleckých v království českém, věnované politickým okresům Prachatice a Český Krumlov). Malá kaplička, zasvěcená P. Marii, stála pod Německým turistickým domem. Ta byla na konci 50. let zlikvidována a její vybavení přesunuto do zámečku. I kaple v zámečku byla v roce 1980 uzavřena a zlikvidována.
Do prodeje objektu Elektrárnám Tušimice, které prostory zámečku upravily k rekreačním účelům, zde měl své prostory i místní Svazarm.
Dnes je objekt soukromým majetkem, v jeho prostorách je restaurace.
|