Doškový vodní mlýn v Hoslovicích resp. Podhoslovičkách byl přestavěn na skanzen. K objektu patří i další hospodářské budovy ve stejném stylu, náhon a sad. Podhoslovičky-rekonstruovaný mlýn Areál unikátního hoslovického mlýna tvoří původní mlýnice s obytnou částí, chlévy s kolnou a stodola, všechny kryté došky, roubené či zděné ze smíšeného zdiva. Patří k němu také rybníček s náhonem, sad a louky. Obytný dům s mlýnicí je rozložité patrové stavení téměř čtvercového půdorysu o rozměrech asi 12 x 16 metrů. Široká valbová střecha je krytá došky. Obvodové konstrukce jsou zděné kamenné, obytná část , patrové komory a šalanda sroubeny z mírně přitesaných trámů. Stropy jsou povalové, v mlýnici je strop ze širokých fošen.

Ze vstupní síně je přístup do čtyř prostor. Černá kuchyně je přizpůsobena otopnému systému se sporákem, který s pecí vévodí sousední světnici, v níž se dochovalo vybavení z 20. let minulého století a dřevěná podlaha ze širokých prken. Další skladový prostor (lednice) má povalový strop a podlahu z udusané hlíny. Mlýnice v levé části se zachovala se vším pomocným vybavením a používaným nářadím. Významné a unikátní je, že je zde k vidění jednoduché české složení s jedním mlýnským kamenem, násypkou a ostatními potřebnými součástmi. Po smrti majitelů bratří Harantů(Karel Harant zemřel v lednu 2004 ve věku 87 let) připadl objekt Muzeu Středního Pootaví ve Strakonicích a 5. dubna 2008 byl slavnostně otevřen hejtmanem jihočeského kraje Janem Zahradníkem a zpřístupněn všem návštěvníkům.

Při této příležitosti, kromě vystoupení muzikantů v soudobých krojích z divadla Křoví-zpívali kramářské písně, premiérově zazněla i píseň o Hoslovicích, či ukázek mlácení obilí cepy nebo spuštění mlýnského kola došlo i na pečení chleba a placek. A právě lenorští zde zaučovali místní, kteří zde pak budou péci při dalších příležitostech už sami.