1. dubna 1992 v Mnichově zemřel čtyři týdny před svými 89. narozeninami Walter Rudolf Biebl.
Byl rodákem z Houžné (Hüblern) v okrese Prachatice, kde spatřil světlo světa 28. dubna roku 1903, ve stejném domě, kde jsem trávil první roky života i já, i když o několik desítek let později). Žil po odsunu jako finanční úředník v Mnichově a byl od 1. dubna 1954, tj. od roku založení místní skupiny mnichovského Deutscher Böhmerwaldbundu až do dne své smrti, přesně plných třicet osm let jejím věrným členem. V knize vzpomínek, nářečních básní a úvah Mei Liab zu der Hoamat (1979) a v nahrávkách šumavských písní, které pořizoval, vyjádřil hluboký vztah ke staré vlasti. Urna s jeho popelem je uložena v patronátním městě Šumavanů, v bavorském Pasově.
Sonnenwende im Böhmerwald
Denkst Du der Zeit zurück, der Sommersonnenwende
auf unseren Bergen, im geliebten Heimatland?
Als wir Johannisfeuer suchten, ohne Ende
und froh dem Liede lauschten, das vom Wald her
klang.
Glückselig blickten wir in des Feuers Schein
und Fackeln zuckten in langen Reihn.
Wie war das Herz vor Glück und Freud' so weit,
o unvergesslich schöne Kinderzeit!
Šumavský letní slunovrat
Vzpomínáš na to léto, na čas slunovratu
tam v našich rodných horách, v zemi milované?
Svatojánské ohně, v černi tmy a v zlatu
bez konce, v písni, jež znít mi nepřestane?
Blaženě hleděli jsme do plamenů,
řad pochodní plát sotva zapomenu.
Radost v srdcích dál šířila svůj jas:
tak nenávratně krásný byl ten čas!
|
